Kterak člověk uspokojí touhu po tom žít smysluplný život, když je jeho duše vyhaslá, prázdná a užírána temnotou, která se šíří do celé tělesné schránky, jako rakovina vysílajíc metastáze ? Je to sice těžké, ale pokud dobří lidé nelžou, tak opravdu naděje umírá poslední, je třeba vzít vše co vám dobrého zbylo a zmobilizovat mocný protiútok vůči tomu zlu, které vám sedí za krkem a našeptává jedovým hlasem, že to nemá cenu. Důležité, je že to není vůbec složité ani těžké stačí chtít, stačí si uvědomit, ty malé krásy života, které potkáváte každý den, ale neuvědomujete si je, neboť je považujete za samozřejmost. Radujte se z těch drobných maličkostí, jako např. krásný východ slunce, vůně čerstvého chleba, poletující jarní ptactvo, které zpívá líbezné melodie lahodíc vašemu sluchu, myslete pouze na tyto pozitivní věci a dokážete si přeprogramovat mozek, aby je neignoroval jako běžné věci a měli jste z toho uvědomělou radost. Opět na konec neuškodí trocha citátů.
Naděje je jako cukr v čaji, ať je sebemenší, osladí všechno.
– Čínské přísloví
Nemáme se starat, abychom žili dlouho, ale abychom žili plně.
– Seneca