Nemám rád lidi ….

crowd

Nemám rád lidi, nenávidím velké davy lidí, jsem rád sám popřípadě s úzkou skupinkou lidí. Ano jsem částečný divný a pokřivený misantrop, který prostě nerad chodí mezi davy lidí nebo nemá rád, když se ho lidé ptají na ty blbosti které jsou mi ukradené, ale oni to považují za nutnost ba až povinost to vědět přičemž, když začnete odpovídat, tak se otázky nechutně dá se říci až chorobně stupňují jeden příklad za všechny: „- Ahoj, dlouho jsme se neviděli/neslyšeli, pracuješ ?“ , „- Pracuji“, „- Na jakém místě ?“, „- Programátor“, „- Kde ?“, „- V Brně“, „- U jaké firmy ?“, „- Kajot“, „- Kolik vyděláváš ?“, „- Tolik abych zaplatil nutné věci.“, „- KOLIK ?“, „- A není to jedno ? Né že bych měl potřebu to tajit, ale peníze jsou mi u zadku, nevidím v nich nic hodnotného.“, „- Ok a co auto máš ?“„-  Mám“, „- A co máš ?“, „- Felicii“,„- To si nemůžeš dovolit něco lepšího jako programátor ?“, „- Auto potřebuji jako přibližovadlo ne jako společenský statut“, „- Proč seš takovej mrzutej ?“, „- Protože se hergot ptáš na takové kraviny, pokud nemáš rozumnou otázku, jako například Co lidi ? Co přátelství ? Co poznání smyslu života ? Jak žiješ život ? Jak se máš ? Co láska ? Co duševní bohatství ? Co jsi přečetl ? Byl jsi v divadle ? Vzděláváš se kulturně ? Tak mě akorát štve odpovídat ti na takové všetečné dotazy.“ Zkrátka se straním takových lidí, protože už ani nemohu předstírat, že mě to zajímá nebo baví poslouchat jejich cool story jak si vožrali držku a pak to vzali Mercedesem kolem policejní stanice. Zase, ale na druhou stranu znám/mám pár lidí kteří akceptují co jsem a normálně se s nimi mohu pobavit, i když oni uznávají tyto hodnoty a já ne, prostě mají nadhled a chápou, že všichni nejsme stejní. Já mám taky nadhled a nevadí mi že prostě každej žije jinak, mě zkrátka vadí to že někdo nedokáže pochopit jak mohu žít bez protlačených hodnot na předních pozicích jakými jsou peníze, moc, majetek, kariéra atd. a považuje dotyčného za blázna, idiota, člověka bez budoucnosti, duhové dítě, aktivního uživatele psychotropních látek neboť jak by to jinak mohl duševně přežít.