Jako každý infantilní jedinec vám exkluzivně přináším trochu ze své sbírky trapné poezie.
Životní cesta
Šel jsem cestou tmavou,
plazivá temnota zahalila mou duši,
chtěl jsem utéct měl jsem něco tušit,
nevím kde mám svou milovanou,
byla zde a už není, krásná žena mých dětí,
jsem sám na cestě, kterou nevidím,
propadám se po pas do zla a smutku,
zní to trapně vskutku,
jsem takový už delší čas,
řeku špinavou přebrodím,
snad dostanu šanci zas,
jako všichni ostatní.
Všední den
Procházím se venku,
lidé jsou zamyšlení,
nikdo se neusměje,
přes oči nosí temnou čelenku,
to co vidím já vidí jen vyvolení,
zrak ostatních neuspěje,
já vidím krásu života a času,
nechtěj abych vedl tu hloupou masu,
musí na to přijít sami
musí prozřít a procitnout
neřídí se totiž dle vlastního hlasu,
chtějí být štikami,
ale ani podstatu plavání neumějí vystihnout,
jsem rád za každý den,
ať je krásný či ošklivý,
zrazující či plný podpory,
já jsem totiž ten co je živý,
všichni ostatní jsou jen mrtvoly.