Málo mluvím, hodně přemýšlím…..

V poslední době se setkávám u ostatních lidí s otázkou „Proč nemluvíš?“ nebo „Je ti něco? Jsi zamlklý.“ má cenu vůbec odpovídat? Lidé co málo mluví mají mnohé co říct, ale nechtějí. Raději budu přemítat a konstruovat v hlavě myšlenky, kterými obohatím sám sebe, než vynakládat mnohdy zbytečné úsilí, abych někomu popsal co mi právě probíhá v hlavě. Nehledě na to, že smršť myšlenek, která proběhne v hlavě jako jarní bouře, je často nepopsatelná slovy, nebo je zde nedostatek času. Je však zajímavé, že se to neděje u všech, stačí být naladěn na stejnou psyché vlnu, jako člověk se kterým hovořím a vše je jinak, myšlenky najednou dostávají ta pravá slova a já si hraji s větami jako slovotepec. Bohužel pro mě (nebo snad pro ostatní?!) se s takovými bytostmi setkávám poskrovnu. Za to se častěji setkávám s lidmi co dokáží mluvit snad i hodiny neřkuli dny, ale vlastně neřeknou nic, protože do svých slov nevkládají cit a smysl, jsou to jenom prázdné obálky, které rozhazují kolem sebe a o to více trpí lidé, kteří tyto obálky sbírají a otvírají v naději, že zde naleznou smysl. Někdy je prostě příjemné nic neříkat i s druhou osobou a hledět si do očí, které jsou branami do lidské duše.

One thought on “Málo mluvím, hodně přemýšlím…..

  1. Hele, mám to úplně stejně. moc toho nenakecam, dost často přemýšlím o zařízení, co by četlo myšlenky a mně usnadnilo práci. Zaplaťpánbůh se na tom v laboratořích ve světě už i pracuje. Myšlenka je základ a podstata všeho.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..